2. den 19.7. 1993

ŽLUTICE - MÄHRING

PONDĚLÍ

MAPA

 

UŽ ZA HRANICÍ

             V 7. hodin vstáváme, svítí sluníčko, obloha téměř vymetena, je  jasno

9.10      Vyjíždíme směrem na Toužim a hned do prudkého kopce. Svorada  pochopitelně za náma. Na kopci je nádherný výhled na Žlutice +  okolí. Střídají se kopce a rovina. Před Toužimí nás předjel  traktor a my jsme se s ním navzájem předjížděli. Svorada nasadil  ostré tempo, avšak v kopci zklamal.

10.00   Přijíždíme do Toužimi. První, co nás zaujalo, je letadlo. Příhoda s dědkem: Opouštíme pomalu Toužim a Petr se chce zeptat dědka na cestu. Nikoho neupozorní a prudce před ním zabrzdí. Libor se nám jen tak tak vyhnul a dědka málem sejmul. Po zjištění správné  cesty odjíždíme směrem na Teplou. Pak jsme pokračovali na  Mariánské Lázně. Potkali jsme párek na kole. Paradoxem je, že  slečna byla naložena víc. Poustevníkovi opět spadla čepice.

12.15   Jsme v Mariánských Lázních. Poprvé se zamračila obloha. Po menši  procházce po M.L. jsme se šli radši zeptat, kde je tady  nejlacinější restaurace. Petr se zeptal ochotného děduli a ten  nám rychle poradil. Bohužel se nenechal tak rychle odbýt a  vyprávěl dál. V BISTRU každý dostal to na co měl chuť. Potom  následoval velký nákup potravin do Německa.

14.12   Vjeli jsme do Velké Hleďsebe. Pokračujeme dál na hranice, kde  jsou zase velké kopce. Počasí se zhoršuje.

15.05   Na hranici bereme vodu z moderní restaurace a ukazujeme pasy. Na  německé straně jsme vyrušili celníka, který si četl noviny.  Podíval se na nás a dost naštvaně mávnul rukou a hnal nás pryč.

15.35   Vstupujeme na území Německa. Začínají se zatahovat mraky a mírně  krápe. U prvního lesa jsme našli místo. Začíná hustě pršet.

 

Údaje o 2. dnu:

 

Doba příjezdu do cíle(TOT)

6:38.41

Čistý čas na kole (Tm)

3:52.43

Vzdálenost (DST)

76 km

Průměrná rychlost celkem (TAVS)

11.4 km/h

Průměrná rychlost (AVS)

19.3 km/h

Maximální rychlost (MXS)

62 km/h

 

V noci:

             Kolem 9. hodiny dohráváme karty. Najednou se prudce setmělo a začal prudký liják. Stáhli jsme rychle plachtu ale, stejně jsme trochu zmokli. Kapky bombardovaly do naší plachty, ta pod vahou vody klesala.

23.00   Na Liborové straně povolila plachta a na Libora se vylilo tolik  vody, že dokonce musel vstát. Postupem času déšť utichal, až k  ránu úplně přestal. Byli jsme však značně navlhlí.

 

 

zpět

trasa 1993

další den