Svorada, Bigmig, Poustevník
představují svoje
CYKLISTICKÉ VÝPRAVY
realizované v letech
1992 – 2002
Jak to všecko začalo….
Pohledem Svorady
Stalo se to někdy na přelomu jaro-léto 1990. Sešli jsme se tři kamarádi (z jednoho paneláku)… · Petr Horký · Martin Kocian · Libor Vavřinec … s nápadem strávit část prázdnin trošku jinak než dosud. A protože jeden z nás měl chalupu nedaleko Tábora, v Roudné, a všichni jsme tak nějak tíhli k cyklistice, bylo to zásadní rozhodnuto – vyrazit na několikadenní cykloputování s cílem v Roudné. Když na to teď zpětně vzpomínám, tak naše přepečlivé přípravy nám zabraly snad více času než samotná výprava – ale to asi k cykloturistickým začátkům patří. Takže, naše první výprava směřovala z Prahy (bydleli jsme všichni v Kobylisích) k Sázavě, přes Červenou Řečici a Jindřichův Hradec do Roudné. Vzhledem k vydařenosti první 3-denní výpravy, měla naše cykloputování i další pokračování. Jen okruh našich výprav se rozšiřoval i za hranice, k našim sousedům do Rakouska a Německa. Na výpravách jsme vždy přespávali pod širákem, obvykle jen pod igelitovou plachtou nataženou mezi stromy... Časem se objevil problém – Petr Horký - byl a stále je věřící adventista a tudíž měl trošku jiné představy o cykloturistice a volném čase, s tím souviselo i ježdění v sobotu neboť tento den adventisté „odpočívají“. V r. 1992, tedy 2 roky poté, jsem se na VŠ seznámil s Petrem Hrubešem, také už v té době nadšeným cyklistou ochotným podniknout něco nového. Tento rok se obměnil náš cyklovýpravový tým, Petr Horký rezignoval a vystřídal jej Petr Hrubeš (v té době ještě bez přezdívky). Výpravy se postupně rozšiřovaly o víkendové a malé (obvykle 2-3 dni + víkend). To souviselo i se vznikem našich téměř kultovních míst, kam jsme se na našich výpravách často vraceli např. Letovice na Moravě … Výpravy postupem času nabíraly také na délce, rychlosti i naší profesionalitě, ale to vše se již dočtete na těchto stránkách v dalších pokračováních našeho cyklodeníku.
Pohledem Poustevníka..
…..se nám bohužel nepodařilo dosud získat. Snad časem.
Pohledem Bigmiga
Nejdřív bychom měli začít tím, jak jsme se vůbec setkali. Bylo to před mnoha a mnoha lety J, tedy někdy v zimě roku 1991, kdy jsme se Svoradou, dříve Martinem, ještě chodili na CVUT FEL a jednou takhle cestou domů dalo slovo další slovo, „že taky jezdíš na kole“, a já taky a najednou z toho vyšla debata o dlouhých výpravách po Čechách a i do zahraničí. Přes zimu jsme vždy naplánovali trasu cesty a už jsme se nemohli dočkat července nebo srpna, kdy se výprava realizovala. Svorada jezdil už v letech 1990 a 1991 s Petrem Horkým a Poustevníkem, ale v létě 1991 Petr ohlásil konec kariéry a nahradit ho měl jiný Petr, tedy já, později Bigmig. Zpočátku jsme jezdívali všude ve trojici, ale Poustevník časem také neudržel naše tempo a jezdíval s námi méně a méně, až přestal jezdit vůbec, ale i ve dvojici jsme si užili spousty legrace a překvapení a s těma se chceme teď s vámi podělit.
Nejezdili jsme žádné průměry, ale spíš se jen tak projet, co nejvíc toho procestovat po kraji a občas jsme si dopřáli i den volna u nějakého rybníka či hráze.. Zkrátka na prvním místě byl zážitek z cesty a pak až nějaký sportovní výkon. Za každým dnem uvádíme i údaje jak jsme trasu absolvovali. Někdy se může zdát, že jsme chodili pěšky J, ale tak to zkrátka bylo.
Vybavení bylo tenkrát stylové. K dostání byly jen Favority, či Liberty, dvojtalíř byl málem luxus a přehazovačka s čtyř nebo pětikolečkem. Kola byla na svoji dobu dost spolehlivá a jen málokdy se nám stalo, že by něco nefungovalo, ale o tom se už dočtete. Kola se samozřejmě se vzrůstajícím sortimentem vylepšovala a rámy se upravovaly, ale základ byl stejný – silniční kolo s nosičem, na kterým visely tašky, spacák, karimatka, nějaká plachta na noc atd…
Bylo to krásných 10let a rád na ně vzpomínám. Protože jsme všechno, co jsme prožili, pečlivě zaznamenávali, fotili, a hlavně psali deníky, tak se teď s námi můžete pokochat, jak to tenkrát bylo. Abychom se nenudili dlouhým čtením, rozhodli jsme se vydávávat deníky po kapitolách resp. dnech a seriál postupně dávat na web. Doufám, že to tak bude přitažlivější pro všechny čtenáře, a samozřejmě budeme očekávat od Vás reakce, jako zpětnou vazbu, že se vám seriál líbí, či nelíbí. Je třeba si uvědomit, že doba, ve které jsme to psali odpovídá době krátce po revoluci a některé obraty se mohou zdát z dnešního hlediska komické až směšné, ale my jsme do tehdejšího textu vůbec nezasahovali, jen jsme ho přepsali, ofotili a graficky upravili pro webové stránky.
Poslední upozornění je pro češtináře, protože jsme oba vždy byli s naším rodným jazykem na štíru, tak nás prosím omluvte o ten nějaký překlep přepis, či sem tam hrubku. Patří to k tomu J.
No a teď už dost blekotání jdeme na to. Začínáme rokem 1992. Bylo nám tenkrát 20. let a byla to naše první společná výprava. Postupně se pokusíme vydat všechny výpravy až do roku 2002.
Rok 1993 přinesl spousty malých výprav a také historicky první výpravu do zahraničí. Technika se vylepšovala zkušeností a najetých kilometrů přibývalo. Po první společné sezóně jsme myslím dostali ještě větší chuť do dalších společných výprav a protože bylo dost času, tak se jich také dost realizovalo. Myslím, že to byl náš nejlepší rok ve třech. Poustevník byl ve vrcholné formě a věnoval kolu všechen volný čas po práci, zatímco my se Svoradou jsme trávili většinu času v posluchárnách J. Takže jsme za ten rok zvládli 4 malé a 1 velkou výpravu celkem 22dní na kolech s bagáží. Tak tedy jdeme na další rok…. Bigmig & Svorada
Rok 1994 byl přelomový. Jednak jsme experimentovali s dalším členem, potom jsme podnikli nejrozsáhlejší výpravu v dějinách výprav do Polska a na Slovensko a nakonec jsme se dozvěděli, že Poustevník končí s velkými výpravami, možná pojede někdy krátkou. Nebyl to jednoduchý rok občas to zaskřípalo, ale zážitků bylo hodně. Nechte se překvapit.
1992	1993		1994	1995	1996	1997	1998	1999	2000	2001	2002
Vinohradské Šlapky				bigmig, SVORADA, POUSTEVNÍK